O nás        Stručný přehled dějin zámku Tloskov u Neveklova

Stručná historie centra

V roce 1958 bylo rozhodnuto přebudovat zámek Tloskov na ústav, a tím vyřešit 200 žádostí o umístění dětí a mladistvých do tohoto zařízení. Objekt zámku, bývalé konírny, kravín, pivovar, domek na hrázi i zahradní domek byly po dvouletém neobývání v nevhodném stavu. Vlhkost, podmáčené budovy, rozvod elektrické energie i vodovod potřebovaly rekonstrukci.

V dubnu 1959 byl celou akcí pověřen pan František Vavroušek. Hlavním záměrem bylo vytvořit „smíšený dětský a dorostový chlapecký ústav o 180 až 200 místech, z toho v prvním patře zámku dívčí oddělení pro 60 dívek od 3 do 15 let. Ve druhém patře zámku chlapecké oddělení pro 80 až 100 chlapců ve věku od 3 do 15 let a v bývalém pivovaru dorostové oddělení pro chlapce od 15 do 25 let. Současně s rekonstrukcí budov a jeho vybavováním, probíhal nábor a přijetí prvních pracovníků.

Historie sociální péče (sociálních služeb) začala dnem 1. listopadu 1959, kdy byl zámek Tloskov u Neveklova oficiálně přidělen ústavu sociální péče pro děti a mládež, na základě rozhodnutí KNV Středočeského kraje. Prvním ředitelem ústavu se stal pan František Vavroušek. Ve druhé polovině října 1959 nastoupilo prvních 18 dětí a vznikaly první výchovné činnosti. Dále probíhaly rekonstrukční práce, nábor dalších pracovníků a přijímání nových dětí. V  roce  1961  byly umístěné  děti  rozděleny do 12 výchovných skupin, a ke každé skupině byly přiřazeny dvě stálé pracovnice.

Ředitel ústavu byl nespokojen s  kvalifikací svých pracovníků, a proto měl zájem na jejich vzdělávání. Účast zaměstnanců na prvním celostátním školení vychovatelů, kde přednášeli lektoři zvučných jmen, bylo pro ústav přínosem. Dále byli zaměstnanci vysíláni na týdenní stáže do jiných zařízení podobného typu a své zkušenosti se snažili přenášet do praxe. Ředitel vytvářel další nové výchovné koncepce, které měly vést ke zkvalitnění péče. Rozšiřovala se zdravotní a rehabilitační péče. Množství nekvalifikovaných pracovníků v oblasti zdravotní péče vyvolalo nutnost absolvování „sanitárského kurzu“, kde zaměstnanci získali elementární znalosti potřebné pro svoji práci. První kurz proběhl v roce 1969. V rámci rehabilitace byla navázána spolupráce s rehabilitačním ústavem v Kladrubech, který nad naším ústavem převzal patronát a brigádně zaškoloval pracovnice z přímé péče v rehabilitačních úkonech.

V roce 1965 v ústavu pracovalo již 62 zaměstnanců, 12 řeholních sester a počet umístěných dětí vzrostl na 164. V průběhu 60. a 70. let nadále probíhaly opravy, rekonstrukce a koncepce byla orientována na rozvoj a zkvalitňování komplexní péče. V zařízení bylo umístěno 253 obyvatel, kteří zde trvale žili. Pečovali o ně řádové sestry i civilní zaměstnanci různých profesí.

V roce 1975 nastoupil nový ředitel - Ing. Antonín Dušek, pod jehož vedením v zařízení probíhaly další přínosné změny. V polovině 80. let došlo k určitému zlepšení situace, a to zejména díky snížení kapacity ústavu, různým vnitřním úpravám, adaptacím a především díky vybudování diagnostického oddělení s celorepublikovou působností. Diagnostikováním klienta v oblastech úrovně sebeobsluhy, komunikace, socializace i zaměstnání byla snaha orientovat další výchovnou, pracovní a zájmovou činnost. Bohaté sportovní aktivity (1. sportovní hry se v Tloskově konaly v roce 1975), úspěchy v různých disciplínách Mezinárodního speciálně olympijského hnutí či koncerty hudební skupiny Kabrňáci, složené výhradně z hudebně nadaných klientů, umožnily první větší kontakty ústavu s tuzemskem i zahraničím.

Koncem 80. let se postupně uvolňovaly přilehlé zchátralé hospodářské budovy, které pamatovaly majitele z 18. století, později první traktorová stanice v republice a nakonec státní statky. Vzhledem k nevyhovujícím prostorám k bydlení klientů, k prostorám pro aktivity a k obslužným prostorám se logicky nabízely úvahy o jejich využití a od této doby byla zahájena cílená koncepční činnost zaměřená i na rozšíření zařízení a zkvalitnění diagnostické i poradenské činnosti.

V roce 1991 přešel ústav ze správy OÚSS do přímého řízení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. To umožnilo podílet se na nových modelech systému sociální péče. Četné výměnné stáže a návštěvy ve vyspělých státech Evropy naznačily, jakým směrem by se měl ústav ubírat.

Nejvíce diskutovanou věcí bylo a je ovlivňování veřejného mínění. Přesvědčováním, propagací a vlastní činností handicapovaných je třeba na sebe upozornit a sdělit, že handicapovaní se chtějí do společnosti včlenit, pracovat a žít v této společnosti, třeba pod určitou ochranou. Filozofie ústavu z toho vychází. Nechce bezmyšlenkovitě kopírovat státy s vyspělou sociální politikou. Chce jít především svou vlastní cestou, zaměřenou na mentalitu našeho národa s využíváním všech odborných i praktických znalostí z tuzemska i z ciziny včetně využívání moderní techniky a hlavně přistupovat k handicapovaným jako k lidem sobě rovným. Speciální vzdělání, komplexní rehabilitační i zdravotní péče, různé aktivity, pracovní zácvik, chráněná pracoviště i bydlení jsou prostředkem začlenění handicapovaných do naší společnosti.

Již od počátku jsme si uvědomovali, že realizaci bude předcházet nesmírná práce při přípravě kvalitního záměru dostavby a modernizace ústavu, prodiskutovat jej s kolegy z Nizozemska, Dánska, Rakouska i s našimi odborníky, zaměstnanci i klienty. Dalším úkolem bylo získávat nové odborníky z regionu, s tím, aby ve vedoucích a odborných funkcích byli vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaní zaměstnanci. Velkým přínosem pro nás byly a jsou výměnné praxe zaměstnanců, spolupráce s odbornými pracovišti Pedagogické fakulty Univerzity Karlova Praha, se Státním rehabilitačním ústavem Kladruby, se Společností nevidomých a slabozrakých, nemocnicí Motol, s ústavy, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, ale i s nestátními subjekty, školami, speciálně pedagogickými centry, úřady práce a zejména se zřizovatelem našeho zařízení.

Ke dni 1. 1. 2013 byla organizace změněna z rozpočtové na příspěvkovou a ředitelem jmenován Mgr. Matěj Lipský.

Ke dni 1. 4. 2013 byl změněn oficiální název Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově na nový oficiální název Centrum sociálních služeb Tloskov (zkráceně CSS Tloskov).